Tenhle rozhovor vznikal dva dny před plánovaným maratonem v Rotterdamu. Na něm se měla Marcela Joglová pokusit o kvalifikační limit pro olympijské hry. Kvůli epidemii koronoviru se ale její plány změnily. Jak aktuálně nejlepší česká maratonkyně zvládá karanténu? A jaké jsou její další plány?

Je začátek dubna. Místo maratonu v Rotterdamu jsi zavřená v karanténě po soustředění v Keni. Jak to zvládáš?

Přijala jsem to jako fakt. Nijak s tím nebojuju. Spolu s trenérem pokračujeme v takovém udržovacím módu, ke kterému mi pomáhá spousta tréninkových pomůcek, co mám doma. Žádná deprese to není.

Jak trávíš tohle období, kdy nikam nemůžeš?

Trénink probíhá dost podobně jako obvykle. Jen odpolední klusy jsem vyměnila za kolo, na kterém jezdím na válcích. Občas k tomu posiluji a občas se dokonce stává, že natrénuji víc než standardně.

Marcela Joglová na soustředění v Keni
Máš nějaké finty na to, jak se bavit na běžeckém pásu, který spoustu běžců ubíjí?

Mně úplně stačí k zábavě hudba. Přehrabuju se teď ve starší muzice, kterou jsem poslouchala kdysi. Pak využívám virtuální realitu Zwift, kterou mají rádi hlavně cyklisté, ale funguje i pro běžce. Takže dneska jsem se byla třeba s kámoši proběhnout po městě.

Běháš, jezdíš na kole, posiluješ… Nezačneš zase víc inklinovat k triatlonu?

Je fakt, že podle tréninku to teď tak může vypadat. A k myšlenkám na triatlon jsem se zase vrátila, ale pořád platí, že teď mám před sebou běžecké cíle. Na kole se jen udržuju.

Dáváš si na cyklistickém trenažéru nějaké závody nebo výjezdy s profesionály – na Zwiftu nebo Rouvy?

Zatím ne. Sice mi to přijde jako zajímavá aktivita, ale mám od trenéra jasně daný tréninkový plán, kterého se striktně držím, a nic jiného nevymýšlím.

Měla bys nějakou radu pro běžce, která by jim pomohla lépe přečkat současná omezení?

Pro mě je důležité, abych měla nějaký režim, který se snažím dodržovat. A i když mám volno, tak se jdu protáhnout, pustím si nějakou meditační hudbu a dám si jógu.

Když se rozhodlo o odložení maratonu v Rotterdamu, ještě jsi byla v Keni. Co ti jako první proběhlo hlavou, když ses to dozvěděla?

Hlava se na to připravovala postupně, protože nějaké náznaky samozřejmě přicházely už dřív. Cítila jsem pak mírný pokles v tréninku, klusy už neměly takový náboj, protože najednou zmizel cíl.

V Keni je možné odběhat tempo i na kvalitním oválu. V hlavní roli Marcela Joglová a On Cloudflow
Co pro tebe znamená posun olympijských her?

Původně jsem si říkala, jak to mám hezky rozplánované. Kondice šla nahoru a všechno si to mělo krásně sednout. Je pravda, že se díky posunu vrátí do závodů Eva (Vrabcová-Nývltová, pozn. aut.), ale pro mě se tím vlastně nic nezmění. Pro mě je cílem časový limit.

Jak funguje kvalifikační systém?

Pokud nesplníš přísný limit, můžeš se do Tokia dostat i ze světového žebříčku. Nicméně když jsme ho propočítávali, stejně jsme došli k tomu, že aby se z něho dalo postoupit, musí člověk zaběhnout čas srovnatelný s limitem.

Určitě jsi musela upravit plány. Jak?

Nejdřív jsme doufali, že závody budou už v létě. Teď ale vše směřujeme spíš k podzimu, kdy bych si chtěla zlepšit půlmaraton. Dokud ale nebudou jasné termíny, pojedeme v tréninku jen údržbu.

Je komplikované vybrat nějaký kvalifikační závod, když vlastně pořád nevíš, co se uskuteční?

Protože pořád není nic jasného, tak jsme si ani nesedli s trenérem, abychom to někam nasměřovali. Vím, že chci nejdřív běžet půlmaraton, po něm maraton. Pořád jsem ale zaregistrovaná v Rotterdamu, kde by se mělo běžet 25. října. Nicméně budu hledat i další závody, nechci nechat kvalifikaci na jednom maratonu, abych nebyla zbytečně ve stresu.

Pojďme do Keni. Kolik času jsi tam letos strávila?

Tentokrát jsme tam byli pět týdnů. Už loni jsem s ní měla dobrou zkušenost, sedí mi klima i podmínky celkově. Dokonce i tempa jsem v těch dvou tisících metrech běhala podobné jako dole. Líbí se mi, že tam jsou primitivnější podmínky, jednoduchá strava, ale lidé jsou hodně přátelští, potkáš tam skvělé běžce a člověka pak víc motivuje, když vidí, jak kolem něho všichni makají.

Jak tam probíhá běžný den?

Většinou ještě nalačno jdu na trénink, což někdy trvá déle, protože to bývá jeden dva kiláky. Po tréninku se odchází na oběd, kde si odpočinu, popovídám. Pak by měl být odpočinek, ale já moc neumím jen tak ležet, tak chodím na kávu, odpovídám na maily nebo si čtu. Následuje druhá tréninková fáze. Pak večeře. A jak se setmělo, šla jsem spát nebo si četla.

Měla jsi prostor se někam podívat?

Byli jsme se s kluky z týmu podívat na jezero Baringo a na vodopády. Ale hlavně mám pořád v plánu safari Masai Mara. To je na tři dny a dokud se tam nepodívám, nebudu mít v Keni splněno.

Soustředění v Keni bylo v podání o běhání a tréninku, prostor byl ale i pro výlety
Přivezla sis nějaký zajímavý zážitek?

Už navždycky si budu pamatovat, že tam řídí jako šílenci. Nezodpovědně a rychle. Jednou jsme se s další běžkyní vydaly na trénink po silnici, přitom jsme si zaplatily motorku, aby vedle nás jela a řidič vezl batoh s pitím. Běžela jsem po kraji a motorka nás chránila. Najednou jsem slyšela, jak se rychle blíží auto a vůbec nebrzdí. Kousek jsem odstoupila a viděla, jak sestřelilo toho našeho motorkáře, který letěl tři metry přes řídítka. Myslela jsem, že je mrtvej. Byl v šoku. Když se to vyšetřovalo, zjistili jsme, že to byli policajti. Přitom na nás koukali s naprostým nezájmem. Kdybychom tam nebyly, ani by ho neodvezli do nemocnice. Ta jejich reakce mě úplně rozhodila. Jakože pohoda. Od té doby jsem běhala jen po druhé straně silnice a pořád to mám trochu v hlavě.

Opět jsi navštívila i tréninkové centrum spolupracující se značkou On, jejíž jsi ambasadorkou?

Myslíš Camp RunTogether? Tentokrát ne, i když minule to bylo super – měla jsem zajištěnou stravu, bydlení i vodiče, kterého jsem si dokonce chtěla vzít do Rotterdamu. Ale to místo je vhodné spíš pro nabíhání kilometrů, takže si ho nechám na podzimní soustředění.

Dost špičkových maratonců teď až trochu zaslepeně běhá v Nike, ty ale dáváš skvělé časy v botách On. Takže se asi nechystáš přezouvat, že?

Naopak. Teď se hodně těším na nové maratonské závodky, které budou už brzy. Myslím, že Nike strčí do kapsy.

V Keni jsi běhala po hlíně, kamenech i dráze. Jak si s tím boty On poradily?

Hlavně jsem se bála, že se budou mezi obláčky zasekávat kamínky. Nakonec jsem byla překvapená, že jsem vyndala snad jenom jeden za celý trénink, což je v pohodě. Takže to zvládly bez problémů. Vezla jsem s sebou čtvery, dvoje jsem tam nechala. Nejvíc jsem toho odběhala v nových On Cloudflow.

Jak ses v Keni stravovala? Asi to není jako v Česku, kde si v obchodě můžeš vybrat ze 40 druhů těstovin?

To mi zrovna vůbec nevadí. Přijde mi, že máme až zbytečně velký výběr, ke kterému se často také nechám strhnout a pak nakupuju zbytečně moc. V Keni mi vyhovuje ta jednoduchost. V Itenu máš ovoce, zeleninu, trh a rychle zjistíš, že to stačí. Když si ale potřebuješ vybrat, stačí zajet do města, kde nabídka je.

Návrat domů byl dobrodružný, že?

Věděli jsme, že budeme muset kvůli epidemii odletět dřív, než bylo v plánu. Ale pořád jsme se tam cítili bezpečněji než v Česku. Až když se objevily první případy, začali kolem nás místní chodit obloukem. Pak najednou ohlásili, že do tří dnů zavřou hranice. V tu chvíli hrozně vystřelily ceny letenek. Česká ambasáda nás nahnala do Nairobi, abychom dokázali případně zaplnit volné místo v letadle. Nakonec se ambasádě a atletickému svazu podařilo letenky na poslední chvíli zajistit, za což jim patří dík.

Marcela Joglová – soustředění Keňa. Pokud by vás to zajímalo, na nohou má skvělé On Cloudflow (www.sorrygravity.cz)

PROFIL
Kdo je Marcela Joglová

  • Marcela Joglová se narodila 27. července 1987. V dětství se věnovala atletice a basketbalu, pak se ale rozhodla pro basketbal, se kterým později skončila.
  • K běhání se vrátila před 4 roky. A její výkonnost začala raketově růst. Intenzivněji a systematicky trénuje poslední 2 roky, s trenérem pak jeden rok. Jejím koučem je Pavel Červinka.
  • S každým maratonem jde její výkonnost nahoru. Loni zazářila 20. místem na mistrovství světa v Dauhá, kde se běželo v noci a v extrémním horku. Na MS se kvalifikovala časem 2:36:52 na maratonu v Rotterdamu, kde se letos chtěla pokusit také o limit na olympiádu.