Když chceš zjistit, jaká je tvá aktuální kondice. Když tě zajímá, kde máš rezervy. Když se chceš zlepšit. Kvůli tomu všemu je dobré podstoupit zátěžový test na vědeckém pracovišti. Do ruky pak dostaneš údaje, o kterých jsi možná ani nevěděl, že určují tvé časy ve výsledkových listinách.

Ví o tomhle místě Elon Musk? Možná by odtud mohl v budoucnu řídit lety na Mars. Biomedicínská laboratoř na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy musí každého, kdo do ní poprvé vstoupí, ohromit svým vybavením. Stojí tu jeden stroj vedle druhého – jako v posilovně. Rozdíl je v tom, že jsou napojené na počítače a měřící zařízení, díky kterým dokáže zdejší vědecký tým zjistit o tvé kondici, potenciálu i nedostatcích prakticky vše.

Kondiční testy tu proto nepodstupují jen běžci, ale také profesionální triatlonisté, cyklisté, běžkaři, hokejisté, fotbalisté… Každý z nich samozřejmě absolvuje trochu jiná měření, základem je ale pro většinu z nich běhátko.

Každá vteřina je dlouhá

Než mě k němu PhDr. Klára Coufalová, Ph.D. pustí, absolvuji test tělesného složení. Stačí si jen stoupnout na malou plošinu a chytit do ruky dvě madla. Na základě toho, jak mi prochází tělem slabý proud, který ani necítím, přístroj přesně měří množství a rozložení tuku v těle, hmotnost svalů, ale také metabolický věk či bazální metabolismus.

„Ještě změříme kožní řasu,“ říká mi doktorka Coufalová. Mluví o kožní řase, snad aby mě neurazila, ale ve skutečnosti speciálními „kleštičkami“ měří množství špeků na různých místech mého těla.

Následně přichází samotný kondiční test na běžeckém páse. Po krátkém rozběhání, zahřátí a strečinku jdeme na to. Na tělo dostávám hrudní pás, na nos kolíček a do úst plastovou trubku, přes kterou musím dýchat. Měří se totiž i spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého. Pás se zvedá do pětiprocentního sklonu. Vždy po minutě sám zrychlí. „Půjdeme do úplného vyčerpání,“ říká Klára Coufalová.

Pás po nohama utíká, síly ubývají. Naštěstí je širší i delší než běžné pásy ve fitcentrech, proto nehrozí, že by člověk spadl. „Ještě minutu zvládnete,“ povzbuzuje mě doktorka Coufalová a pás zrychluje na 17 km/h. Každá vteřina mi připadá dlouhá.

„Už jen třicet vteřin.“ Čas snad nikdy neběžel pomaleji. Mám pocit, že za tu dobu by Mario Puzo stihl připsat další díl Kmotra.

Tři, dva, jedna… Konec. Dávám signál rukou a pás náhle zastavuje. Konečně.

Co ti řeknou výsledky?

Po pár dnech dostávám mailem výsledky od pana profesora Jana Hellera. V příloze jsou dva dokumenty – jeden s tabulkou a spoustou čísel, ve kterých se jen těžko orientuji. Některé údaje jako ANP jsou jasné, jiné jako VEqO2 mi nic neříkají.  Druhý dokument je vysvětlující a jsou v něm výsledky měření laicky rozepsané a zasazené do kontextu daného sportu, v mém případě triatlonu. Fascinuje mě přitom, co všechno je možné zjistit z testu na běžeckém páse a měření kožní řasy.

Závěr zprávy mě naplňuje optimismem: „Z hlediska předpokladů pro triatlon, resp. vytrvalostní víceboje, jsou maximální aerobní předpoklady velmi dobré, velmi dobrá je i rychlost běhu i anaerobní dispozice, dílčí rezervy jsou patrné v ekonomice aerobní práce (úrovni anaerobního prahu).“

Kondiční test jsem podstoupil kvůli nově navázané spolupráci s trenérem, který mi i na základě těchto výsledků bude psát tréninky. „To jsem čekal,“ sráží hned můj optimismus trenér Matěj Nekoranec. „Základ máš dobrej, máme na čem stavět, ale je vidět, že si jenom tak pobíháš po lese a vozíš se na kole, ale chybí ti kvalitní tréninky ve vysoké zátěži, proto pak tvoje tělo nedokáže ve vysoké intenzitě pracovat ekonomicky. Na tom zapracujeme.“

Čeká mě teď v tréninku asi hodně bolesti. Ale přesně kvůli tomu je dobré maximální zátěžový test podstoupit – přesně se dozvíš, jaká je tvá kondice a kde leží rezervy, na kterých pak můžeš efektivně pracovat.

Jen dej pozor při výběru. Základem úspěchu je totiž vybrat si podobně kvalitní pracoviště, jakým je Biomedicínská laboratoři FTVS. A těch je zatím v Česku co do kvality vybavení i odbornosti pracovníků velmi málo. Nicméně pokud test podstoupíš, během jedné hodiny zjistíš, jak se výkonnostně posunout o velký skok dopředu.

Maximální zátěžový test

Neboli spiroergometrie je vyšetření sloužící k zjištění funkční odezvy organismu na zátěž. V průběhu zátěže je sledována spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého, dále je monitorována plicní ventilace a srdeční frekvence.

Více informací o tomto testu i další nabídce služeb pro veřejnost najdeš na stránkách FTVS UK: ftvs.cuni.cz/FTVS-953.html